Michal Krapinec: Smekám před všemi železničáři za jejich obdivuhodné nasazení

Na začátku již minulého roku slíbily České dráhy rekordní modernizaci vozového parku. Zpětným pohledem – jak se nám to podařilo?
Myslím, že to vidí každý cestující i zaměstnanec. Slíbili jsme, že budou naplněny oba rámcové kontrakty na Regio­Pantery, a skutečně všech 110 objednaných jednotek bylo do poloviny prosince uvedeno do provozu. Čtyři z nich jsou dokonce doplněny o baterie a představují tak první nasazení bateriových vlaků v České republice. V létě se také konečně podařilo Pese schválit jednotky RegioFox a my jsme je mohli začít přebírat, což se do konce roku povedlo – kromě jediného stroje po nehodě – u všech jednotek. Plynule pokračovalo předávání Vectronů, těch tedy máme od RSL pronajato všech 50, a kontinuálně přebíráme také nejmodernější ComfortJety.
Rád bych tímto mimochodem poděkoval a smeknul před všemi železničáři, kteří se na přebírání jednotlivých vozidel a jejich uvádění do provozu podíleli a podílí. Ať už to jsou technici v depech, strojvedoucí, ale i inženýři na generálním ředitelství a další kolegové, všichni odvedli neskutečnou práci. Jednání s dodavateli totiž není vždy snadné a musím říci, že kvalita jejich práce také neodpovídá vždy našim očekáváním. Pokud by náš tým napříč firmou netlačil na dodavatele tak silně, jak se tomu děje, určitě bychom nebyli tak daleko v obnově našeho vozidlového parku. Zároveň věřím, že se nám podobně bude dařit i v následujících letech, modernizace naší flotily totiž ještě zdaleka nekončí.

Zároveň ale stále nemůžeme být spokojeni s některými dodavateli modernizací a periodických obnov stávajících vozidel. Zlepšilo se plnění termínů při obnovách?
Přiznám se, že tady nejsme tak úspěšní, jak bychom chtěli. Stále jsou lhůty obnov překračovány o desítky dnů a kvalita práce některých externích opravců není vždy ideální. Vozidla pak stojí déle, než by měla, a místo toho musíme nasadit starší vozy. To samozřejmě po právu kritizují cestující i objednatelé a stojí nás to hodně peněz na sankcích a odškodnění cestujícím. Navíc to klade zvýšené nároky na naše opravárenské kapacity. Kolegové se musí starat o zprovoznění a udržení provozu vlaků, které by s příchodem z externích dílen měly přijít v perfektním stavu, čímž se jim v důsledku kupí práce. Proto také vlastní kapacity posilujeme a rozvíjíme celý segment opravárenství. Je pro nás třetím pilířem fungování společnosti a myslím, že se nám to daří. Naše dílny musí efektivně opravovat vlaky a volné kapacity můžeme případně nabídnout i dalším dopravcům, což nám v důsledku přináší zisk. Primární je ale samozřejmě funkčnost našich vozidel.

Jak konkrétně se podařilo naše údržbové zázemí posílit?
Rozjeli jsme stavbu dvou nových moderních hal pro údržbu vlaků – v Chebu a v Havlíčkově Brodě. Obě chceme uvést do provozu v roce 2026. Obnovou prošla vjezdová skupina největší servisní základny Praha jih. Významně jsme pokročili v přípravě hal údržby v Olomouci a v Českých Budějovicích. Jejich stavbu chceme odstartovat letos.
Do vybavení investuje i naše dcera DPOV. V nymburské pobočce máme opravnu podvozků osobních vozů a rozšiřujeme ji o pracoviště technologie mytí, tryskání a lakování, vybudovali jsme pracoviště oprav a revizí ložisek. S Knorr-Bremse se nám podařilo dojednat smlouvu, díky které v Nymburce zřídíme servisní pracoviště pro opravy brzdových komponentů, tedy brzdových válců a brzdových jednotek z produkce této firmy. Reagujeme tím na argumenty dodavatelů oprav, od kterých často slyšíme, že prodloužení lhůt souvisí s dlouhými termíny revizí brzdových zařízení. Věřím tedy, že nám to pomůže. Do infrastruktury servisu vlaků bychom chtěli v letech 2024 až 2028 investovat zhruba 10 miliard korun. 

Rozrůstající se flotila moderních vozů zároveň znamená vyšší nároky na údržbu a výraznou změnu práce kolegů strojvůdců…
Samozřejmě. Výměna velkého množství vozidel vyžaduje zaškolení se na úplně nové technologie. Určitě mi fírové dají za pravdu, že jezdit na osmsetdesítce nebo Regio­Nově je úplně něco jiného než vést RegioFox. To platí také o přechodu z lokomotiv řady 151 na Vectrony. K tomu se musí strojvůdci učit spoustu nových věcí v souvislosti s přechodem pod ETCS.
To samé však platí o údržbě a servisu. Staré vlaky odchází na zasloužený odpočinek, nahrazují je nové lokomotivy a jednotky. Kde předloni stačilo na údržbu kladivo a hasák, tam se dnes neobejdete s počítačovou diagnostikou. Pro mladou generaci to nemusí být problém, ale v našich řadách je hodně starších kolegů, kteří si zaslouží obdiv a úctu za to, že se nebojí nejmodernější techniky a dokážou ji využívat stejně dobře jako mladá generace.
Ale přece jen v důslednosti a kvalitě naší práce vidím pořád jistou rezervu. Uvedu jeden příklad. Třeba loni došlo k poškození dveří nového InterJetu jen proto, že někdo vyřadil z provozu blokování dveří a už nikdo neobnovil jeho správnou funkci. Banální chyba nebo pohodlnost se škodou ve výši stovek tisíc korun, odstavení vlaků a nasazení náhradních vozů. A především zbytečná komplikace pro ostatní kolegy v provozu i v údržbě. Modernější vlaky zároveň znamenají v případě chyby nebo nedůslednosti hrozbu mnohem vyšší škody, na to si musíme dávat pozor.

Když už jsme narazili na ETCS – jeho výhradní provoz na prvním „balíku“ tratí sice nyní trvá doslova několik hodin, brzy hodnotit, obecně se s ním ale už nějakou dobu setkáváme. Jak jsme se tedy na nový zabezpečovač připravili?
Zavedení ETCS nespadlo z nebe a naši předchůdci začali poptávat instalaci do našich vozidel už na jaře 2016. Bohužel zájem u dodavatelů na počátku nebyl valný a ani výrobců samotných palubních jednotek ETCS v Evropě není nějak extrémně mnoho, přestože na tuto technologii nyní postupně přecházejí všichni dopravci na starém kontinentu. Přesto jsem přesvědčen, že jsme z naší strany udělali maximum, aby byl přechod na ETCS co nejplynulejší a bez větších dopadů na cestující.
K zahájení výhradního provozu na vybraných koridorech máme připraven dostatek vozidel i strojvedoucích. Připravili jsme i případné přesuny vozidel s ETCS z tratí, kde ho zatím nevyužijí. Ke školení strojvedoucích jsme využili všechna dostupná vozidla i tratě, kde bylo ETCS už zapnuté. Pokud tedy nezasáhne nějaká vyšší moc, třeba chřipková epidemie, která by upoutala naše proškolené strojvedoucí ve větší míře na lůžko, tak by měl přechod probíhat bez větších komplikací a jsem přesvědčen, že s dalším nabíráním zkušeností s ETCS se bude situace jen zlepšovat. Zároveň je ale třeba dodat, že bezchybná funkčnost stojí na dvou pilířích, z nichž jsme schopni ovlivnit jen jeden.

Těsně po vstupu do nového roku 2025 se musíme zeptat – na co se v něm můžeme z drážního hlediska těšit?
Co už bychom si mohli nadělit lepšího než další nové vlaky. Mám radost, že i v roce 2025 budeme v trendu modernizace pokračovat, byť investice už nebudou tak masivní jako loni. Přesto čekáme dalších 19 RegioFoxů, budou pokračovat dodávky ComfortJetů, které konečně uvidíme v definitivní devítivozové konfiguraci s restauračním a řídicím vozem. Koncem roku má také začít expedice nových vůbec prvních Vectronů pro rychlost do 230 km/h.
Chceme také zahájit stavbu nových servisních hal v Olomouci a v Českých Budějovicích nebo kompletně zmodernizovat myčku v Praze jih. V případě Prahy budeme pokračovat v přípravě velké investice v podobě přestavby haly údržba pro příměstské jednotky a stavby úplně nové haly pro údržbu dálkových vlaků, což je opět reakce na mohutnou modernizaci vozového parku. Nadále se budeme věnovat náboru mladých zaměstnanců a předávání vědomostí od zkušených kolegů, to je pro budoucnost Českých drah zásadní.
A čekají nás také další soutěže na zajištění dopravní obslužnosti včetně té dosud největší – na zajištění provozu elektrických vlaků v rámci Pražské integrované dopravy. Přípravě nabídky věnujeme velkou pozornost, protože se jedná o kontrakt na 30 let s hodnotou okolo 140 miliard a s nutností nakoupit, tedy vybrat, ale také zaplatit nákup nejméně 60 nových velkokapacitních příměstských vlaků. Bude to největší jednorázová investice do obnovy regionálních vlaků v historii Česka.

Soutěže jsou vůbec časté téma hovoru mezi našimi zaměstnanci, jsme připraveni bojovat o všechny vypsané kontrakty?
Stav, kdy byl otevřen trh osobní železniční dopravy, zatímco skoro všechny ostatní státy EU si ho stále chrání, nezměníme. A musíme jej respektovat. My jsme se proto rozhodli jít do všech tendrů, které nám dávají ekonomický smysl, tedy nebudou pro České dráhy ztrátové. V uplynulém období jsme některé soutěže prohráli, ale také řadu soutěží vyhráli a celou řadu nových kontraktů uzavřeli.
Jsem přesvědčen, že v několika případech jsme podali celkově nejlepší nabídku, tedy nejlepší vozidla a servis pro cestující i objednatele, ale cenu jsme nedokázali stlačit pod konkurenční low cost nabídku. V některých případech jsem přesvědčen, že konkurence přišla do soutěže s nepřiměřeně nízkou cenou, nereálným očekáváním tržeb nebo dostatečně funkčním modelem zajištění provozní údržby. Může se pak stát, že bude generovat ztrátu a možná bude mít i problém zajistit své závazky po celou dobu kontraktu. Ale to ukáže čas. My touto cestou rozhodně jít nechceme, naše nabídky jsou vždy realistické a vycházející z našeho stabilního technického a kvalitního personálního zázemí.
Nicméně netajím se tím, že pokud chceme být v budoucnosti úspěšní při získání nových kontraktů na dopravní obslužnost, obhájit své kontrakty a získat nové po konkurenci, tak musíme projít ještě mnoha změnami a stát se podstatně efektivnějšími, nabízet ještě kvalitnější služby. A všem našim zaměstnancům slibuji, že já osobně i celé představenstvo společnosti uděláme maximum pro splnění tohoto cíle. Budiž to pro nás největší výzvou do nového roku.

A jaký rok 2025 byste našim kolegům a cestujícím popřál?
Jelikož se kolem nás děje řada turbulentních událostí, přál bych všem především dostatečnou dávku životní radosti. Abyste byli spokojení doma, měli čas na své blízké i přátele. Aby naše kolegy jejich práce těšila, protože největším bohatstvím Českých drah nejsou vlaky nebo haly, ale právě naši lidé, ti jsou duší dráhy a bez nich by se nepohnulo ani kolo.
A cestujícím přeji, aby s námi jezdili rádi, cítili se u nás dobře a abychom je vždy bezpečně a pohodlně dovezli do cíle. Budeme se o to snažit za všech okolností.